Vatikán - Bazilika sv. Petra

Původně na místě baziliky stál antický Neronův Cirk a zde byl mučen a také pohřben sv. Petr. Bazilika sv. Petra vznikla na základě přání, aby byl apoštol uctíván na místě, kde byl pohřben. Již papež Anacleus tady dal postavit malou baziliku. V r. 313 ji císař Konstantin nahradil novou bazilikou. V r. 800 zde převzal Karel Veliký korunu z rukou Leona III.

Budova zůstala až do 15. st. nezměněna, potom byly za papeže Mikuláše V. započaty restaurační práce, protože bazilika hrozila zřícením. Vlastní práce na obnově baziliky začaly až v r. 1506 papežem Juliem II. della Rovere. Větší část kostela byla odbourána Bramantem se záměrem vystavět nové budovy. Plán budovy se odvozoval od řeckého kříže, který se odvolával na Pantheon. Na vedení díla se po smrti Bramanta podíleli Fra´Giocondo, Raffaello, da Sangallo, Peruzzi a nakonec, od r. 1547, i Michelangelo.

Za vlády papeže Pavla V. bylo rozhodnuto změnit Bramanteho a Michelangelův plán a přešlo se na tvar latinského kříže. Latinský kříž má jednu část delší. Tu představuje hlavní loď chrámu. Na stranách byly k budově připojeny tři kaple.

Stavbu průčelí vedl Karel Maderna a využil na ni mnoho travertinu z Hadriánovy vily v Tivoli. Stavbu průčelí dokončil v r. 1612. Průčelí tvoří korintské pořadí se sloupy a falešnými pilíři. Průčelí je 112 metrů široké a 44 metrů vysoké. V přízemí je velké podloubí s dvěma oblouky na stranách. Z levého, Arco delle Campane, se vchází do Vatikánu.

Vatikán

Nad podloubím je naznačeno devět balkónů. Stavbu korunuje kanovnická atika, převýšená balustrádou, držící 13 obrovských soch představujících Ježíše Krista, Jana Křtitele a všechny apoštoly s výjimkou sv. Petra. Nad tím je velkolepá 132 metrů vysoká Michelangelova kopule s žebrováním. Socha sv. Petra stojí na náměstí sv. Petra na levé straně před průčelím baziliky. Petr drží v ruce klíč od království nebeského. Po smrti Karla Maderny r.1629 provedl největší zásah do stavby Bernini, který dal budově převážně barokní charakter. Např. jsou to dekorace střední chrámové lodi i lodí vnějších, bronzový baldachýn zasvěcený sv. Petrovi, dekorace kupolových pilířů se čtyřmi velkými sochami, provedení apsidy s katedrou sv. Petra, jedno z nejkrásnějších děl Berniniho, které má ve svém středu trůn používaný sv. Petrem. Předsíň svatopetrského chrámu je 71 metrů dlouhá a 13,5 metru široká. Bronzové dveře hlavního vchodu jsou dílem florentského sochaře Antonia Filatere. Vpravo je Porta Santa, která se otevírá jen ve Svaté roky. Po levé straně je socha Karla Velikého korunovaného zde r. 800 za císaře. Vpravo je socha císaře Konstantina, který v r. 313 zrovnoprávnil křesťanství s původním římským polyteistickým náboženstvím.

Vnitřek chrámu ohromuje svými obrovskými rozměry. Je dlouhý 186 metrů a vejde se do něj 60 000 lidí. Na dlažbě jsou údaje o délce některých světových katedrál. Celková délka chrámu včetně předsíně je 211,5 metru, šířka 114,7 metru, plocha 15 160 m2. V chrámu je 44 oltářů, 8 malých kopulí a 800 sloupů z mramoru nebo bronzu. Kopule baziliky má průměr 42 metrů a vnitřní výšku 123,4 metru. Uvnitř kopule se nachází slova s dvoumetrovými písmeny: „Ty jsi Petr a na té skále vybuduji svou církev a odevzdávám ti klíče od království nebeského.“

Interiér baziliky

1. Pieta: nachází se v první pravé boční lodi. Dílo vytvořil pětadvacetiletý Michelangelo v r. 1499. V r. 1972 byla vážně poškozena šílencem s kladivem a o rok později byla kompletně restaurována.

2. Kaple Nejsvětější svátosti: Vybudoval ji Bernini a je zde také od něj ciborium z bronzu a drahých kamenů..

3. Řehořova kaple: Je bohatá na mramory a vzácné mozaiky. Je zde pomník papeže Řehoře XVI., zakladatele tří vatikánských muzeí.

4. Oltář sv. Václava: U tohoto oltáře je mozaika Cyrila a Metoděje.

5. Kaple sv. Michala: Je zde slavná mozaika Archanděla Michala, který shazuje Lucifera do pekla.

6. Socha sv. Petra: Je to bronzová socha, pravděpodobně ze 13. st. s pravou nohou vyleštěnou od polibků věřících.

7. Papežský oltář pochází z doby Klementa VIII. z přelomu 16. a 17. st. Hladká mramorová deska byla objevena v Nervově foru a je položena nad podzemním prostorem s hrobem sv. Petra. Baldachýn vysoký 29 metrů se tyčí nad papežským oltářem. R. 1633 jej zhotovil Bernini. Baldachýn je celý z bronzu. Tento bronz ale získal papež Urban VIII. barbarským způsobem z římského Pantheonu. Odtud pochází také rčení: „Co nedokázali barbaři, dokázali Barberini.“ Papežský oltář je umístěný nad hrobem sv. Petra.

8. Sochy sv. Longina, sv. Heleny, Sv. Veroniky a sv. Ondřeje: U sochy sv. Longina se nachází vstup do krypty s hroby papežů. Socha sv. Longina, který drží kopí, je dílem Berniniho. Nad sochou je v relikviáři uchováváno kopí, kterým sv. Longinus probodl Ježíše. Socha sv. Heleny je od Berniniho žáka Bolgiho.

9. Katedra sv. Petra a náhrobky Urbana VIII. a Pavla III.: V apsidě za hlavním oltářem se nachází trůn sv. Petra. Zde se uchovává nejvzácnější relikvie baziliky, zbytky židle, na které sedával sv. Petr během svého pobytu u římského senátora Pudentia. Trůn zdobí bronzové sochy sv. Ambrože a sv. Augustina.

10. Svaté hrobky: Nalézají se pod chrámem a jsou zde hroby papežů.

11. Kaple Colonna: Je zde náhrobek Lva Velikého s největším mramorovým reliéfem na světě.