Stavby na Forum Romanum

Regia

Mezi chrámem Vesty a chrámem Antonina a Faustiny stávala Regia, palác legendárního krále Numy Pompilia, který se podle tradice po založení republiky v r. 510 př.n.l. stal sídlem nejvyššího římského kněze. Na stěnách paláce byly vystaveny bronzové desky se jmény konsulů. Pontifex Maximus tady plnil své úkoly a navíc byly na tomto místě uloženy archivy, kalendář a anály města. Jen v období království byla regia třikrát zcela nově postavena. Dnešní budovy pocházejí z r. 36 př.n.l. Součástí komplexu byl i Martův chrám. Vlastní sídlo pontifika maxima se nacházelo původně vedle Domu Vestálek. Vestin chrám byl svatyní starého Říma, zasvěcený panenské bohyni domácího krbu. Udržoval se v něm posvátný oheň. Dnešní podoba je výsledkem mnoha přestaveb, hlavně té poslední, kterou nechala provést Julia Domna, manželka císaře Septimia Severa v r. 191 n.l. Chrám se tyčil na okrouhlém mramorovém pódiu s peristylem z korintských sloupů. U chrámu stál klášter Vestálek, Atrium Vestae, v jehož dvoře byly 3 nádrže na zachycování dešťové vody, protože Vestálky nesměly používat vodu z vodovodu. Ve sloupořadí byly původně sochy, které představovaly nejstarší kněžky. Stávala zde i socha Numy Pompilia, zakladatele řádu vestálek. Vestálky byly dívky z patricijských rodin ve věku 6 - 10 let, jejichž nevinné zaslíbení trvalo 30 let, než se z nich staly Vestálky. Pak se směly provdat. Pokud vestálky porušily svůj slib cudnosti, byly zaživa pohřbeny nedaleko brány Porta Collina, jejich krev totiž nesměla být prolita, a jejich milenec v comitiu ubičován k smrti. Vestálky měly naopak velká privilegia, nebyly pod pravomocí svých otců, mohly jezdit vozem ve městě, což nebylo jinak ženám dovoleno a toto privilegium měla jen císařovna, měly rezervovaná místa na vystoupeních a ceremoniích a stát jim vyplácel mzdu. Šest vestálek bdělo nad posvátným ohněm ve Vestině chrámu, který nesměl nikdy vyhasnout.

Chrám Castora a Polluxe

Chrám Castora a Polluxe se třemi zachovanými korintskými sloupy z řeckého mramoru, který pochází z r. 484 př. n. l. Chrám nechal postavit diktátor Postumius Albinus jako upomínku vítězství nad Latiny u jezera Regillo v r. 499 př.n.l. Údajně se při bitvě zjevili oba polobozi v postavách rytířů a přivedli Římany k vítězství. V době vlády císaře Augusta byl zrekonstruován. V tomto chrámu se za republiky konala zasedání senátu a od poloviny 2. st. př.n.l. se pódium chrámu stalo tribunou pro magistráty a řečníky s právnickými projevy. Odtud vyložil Caesar svůj návrh na zemědělský zákon. Budova se stala sídlem Úřadu vah a měr a v místnostech podél dlouhých stran budovy byla v době císařství uložena část státního pokladu. Vedle chrámu se nacházel starý pramen, možná s léčebnými účinky, který byl zasvěcen bohyni pramenů Juturně. Z tohoto pramene získávali Římané před vysvěcením prvního akvaduktu v r. 312 př.n.l. pitnou vodu. Nedaleko odtud stál malý chrám. O něco dále na jih byly objeveny pozůstatky atria z cihel s portikem z doby vlády Domitiana a dále pozůstatky nezastřešeného prostoru, který byl pravděpodobně vchodem k paláci Domus Tiberiana, který dal postavit Caligula. Ještě dále na jih byla odkryta obilná sýpka horrea Agrippiana, kterou dal zřídit Agrippa.

Caesarův chrám

R. 29 př. n. l. nechal Augustus postavit Caesarův chrám na místě, kde bylo r. 44 př. n. l. spáleno tělo zavražděného Caesara. Popel Caesara byl odvezen do Regie, kde bylo jeho oficiální sídlo jako nejvyššího římského kněze. Byl zde postaven jeden sloup na jeho památku jako Pater della patria, Otec vlasti. Později byl tento sloup nahrazen Augustem v r. 29 př.n.l. chrámem, který byl zasvěcen zbožštělému Caesarovi. V přední části pódia chrámu, možná na místě, kde bylo spáleno Caesarovo tělo, stál okrouhlý oltář. Před cellou, kde stála socha Caesara, se tyčily dva korintské sloupy. Před pódiem byla řečnická tribuna, na které byla umístěna rostra ukořistěných lodí v bitvě u Actia v r. 31 př.n.l. Do dnešní doby se zachovaly jen základy chrámu. Vlevo od chrámu Divia Julia stával Aktijský oblouk, který dal postavit v r. 29 př.n.l. Augustus, aby bylo jeho vítězství nad Antoniem a Kleopatrou v bitvě u Aktia vtesáno do kamene.

Bazilika Aemilia

R. 179 př. n. l. byla postavena bazilika Aemilia, která sloužila jako obchodní centrum. Původně měla bazilika tři lodě, čtvrtá byla přistavěna později. Střední loď byla zvýšená o jedno podlaží, velkými okny dovnitř pronikalo světlo. Byla to velká budova o rozměrech 70 x 29 metrů s řadami sloupů, jeho střední chrámová loď byla 12 metrů široká. Většina stavby stála až do zemětřesení v r. 847. Úplně první baziliku dostal Řím v r. 184 př.n.l. zásluhou Marca Porcia Catona. Římané takto označovali budovy určené pro shromáždění občanů při soudních řízeních, obchodních jednáních nebo běžných občanských stycích. Baziliky mívaly obdélníkový půdorys a uvnitř byly rozděleny řadami sloupů do 3 – 5 lodí.

Bazilika Julia

Za Julia Caesara byla postavena bazilika Julia, kde se vykonávaly nejdůležitější úřední činnosti. Bazilika několikrát vyhořela. Poslední rekonstrukční práce na ní nechal vykonat r. 283 císař Diocletián. Měla rozměry 96 x 48 metrů a měla jednu hlavní loď uprostřed a čtyři menší kolem. V bazilice zasedaly různé soudy, mezi nimi i soud Centumviru, který se zabýval především dědickými spory. Venku seděli zahaleči, kteří zde trávili čas hraním hry podobné dámě. Oblíbenou činností bylo také skicování soch, které stály na náměstí. Po podélné straně se táhla ulice s obchody. R. 179 př. n. l. byla postavena bazilika Aemilia, která sloužila jako obchodní centrum. Původně měla bazilika tři lodě, čtvrtá byla přistavěna později. Střední loď byla zvýšená o jedno podlaží, velkými okny dovnitř pronikalo světlo. Byla to velká budova o rozměrech 70 x 29 metrů s řadami sloupů, jeho střední chrámová loď byla 12 metrů široká. Většina stavby stála až do zemětřesení v r. 847. Úplně první baziliku dostal Řím v r. 184 př.n.l. zásluhou Marca Porcia Catona. Římané takto označovali budovy určené pro shromáždění občanů při soudních řízeních, obchodních jednáních nebo běžných občanských stycích. Baziliky mívaly obdélníkový půdorys a uvnitř byly rozděleny řadami sloupů do 3 – 5 lodí.

Kurie

Podle legendy první stálou kurii, budovu senátu, založil Tullus Ostilius. Od dob králů až do pozdní republiky bylo comitium římským centrem politiky a práva. Tady zasedalo národní shromáždění v templu, postaveném přesně podle světových stran. Nejstarší dláždění, bylo nalezeno celkem osm vrstev, pochází ze 7. st. př.n.l. Teprve ve 3. st. př.n.l. byly připojeny stupně se sedadly pro občany Říma. Členění tohoto území na Foru odráželo sociální a politickou strukturu římského státu. V curii zasedal senát, před tribunou rostry sdělovali magistři své mínění. V r. 52 př. n. l. budova Curie vyhořela a byla pak Caesarem přemístěna na místo, kde je dodnes. Budova byla dokončena až za Augusta r. 29 př. n. l. V r. 303 byla přestavěna Diocletianem a v r. 630 přebudována Onoriem I. na kostel San Adriano. Během vykopávek na Foru v l. 1930 - 36 byla zbořena a později znovu vystavěna do podoby z doby vlády císaře Diokletiána. Budova s obdélníkovým půdorysem měla ve čtyřech rozích podpěrné sloupy, tři velká okna a vchodový portál z bronzu, který nahradil původní sloupový portikus. Na obou podélných stranách se nacházejí tři stupňovitá podia se sedadly pro 300 senátorů. Uvnitř jsou dva reliéfy Plutei di Traiano, nalezené v r. 1872 ve střední části Fora, na nichž císař Trajanus hovoří k lidu a v pozadí jsou různé monumenty z Fora. Pravděpodobně sloužily jako balustrády tribuny nebo prstence, který se uzavírá kolem fíkovníku. Reliéfní desky zobrazují výjevy z císařského principátu a ničení dědictví daňových dluhů.

Lapis Niger

Lapis Niger je černý mramor s neúplným nápisem v nejstarší latině. Místo bylo považováno za posvátné proto, že se tu podle legendy po boji mezi Římem a Sabiny spojil Romulus s Titem Tatiem a Romulus tady zemřel. Po vzoru řeckých měst tu byla nad jeho hrobem postavena svatyně. Našla se zde stéla s nápisem v archaické latině ze 6. st. př.n.l. Když bylo v 1. st. př.n.l. fórum znovu vydlážděno travertinem, bylo toto obdélníkové území pokryto černými mramorovými deskami. Lapis Niger je ve skutečnosti dost členitý komplex. Během vykopávek byl pod černým mramorem objeven oltář, torzo sloupu a cippus (komolý jehlan) s nápisem v archaické latině. Podle tohoto nápisu se zakazuje znesvětit toto místo. Památná místa a připomínky na prvního římského krále byly rozesety po celém palatinu i v přilehlém údolí Fora. Na pahorku rostl ficus Ruminalis, strom, pod nímž přistál košík s dvojčaty. Strom byl později v době vlády Tarquinia Prisma přenesen na Forum. Dále pak Lupercale, posvátná jeskyně, ve které vlčice kojila Romula a Rema, Romulův dům, mnohokrát přestavovaná chatrč a další.

...více o stavbách na Forum Romanum - 3. část »